Tichý potok se vine zlatými poli pod zářivou fialovou oblohou, kde jemné růžové mraky zachycují poslední světlo a bledé slunce se drží nízko za tmavým shlukem stromů. Pavel Filin buduje výjev volným, sebejistým rukopisem a nechává husté modré a bílé tahy třpytit se na hladině.