Starý mlýn u řeky září pod planoucím západem slunce, okna prosvítají teplou červení a jantarem, zatímco obloha nad ním hoří karmínem a oranžovou. V popředí se přes jez ženou tmavé vody, jejichž vířivý proud je zachycen rychlými tahy modré a bílé. Pavel Filin buduje scénu hustou, jistou barvou a silnými kontrasty světla a stínu, čímž této originální olejomalbě dodává zádumčivou, atmosférickou náladu.