Mladá žena v tmavých šatech kráčí sluncem zalitou vesnickou cestou k dřevěným chalupám a nese cosi jako kytici květin. Pavel Filin buduje scénu hustými, volnými tahy štětce a nechává teplé okry a růžové tóny cesty zářit proti chladně modrozelené obloze a stinným smrkům za domy.