Čtyři nahá batolata sedí v řadě na měkkém, zamlženém šedém pozadí a jejich přísné tvářičky mění dětskou nevinnost v něco lehce panovačného. Pavel Filin buduje scénu volným, sebejistým rukopisem, kdy pod postavami rozlévá syté červeně a modře, zatímco teplé okrové světlo modeáluje jejich kůži.