Zvětralá tvář starého muže vystupuje z hlubokých modří a zelení, ruku zvednutou drží kopí přes čelo jako rytíř, jehož čas už minul. Pavel Filin buduje rysy silnými, strukturovanými tahy malířské špachtle a nechává teplé zlaté a rudé tóny zářit na temném, melancholickém pozadí tohoto originálního olejového obrazu. Pohled je unavený, přesto odhodlaný, napůl ztracený ve snu.