Obličej spočívá v dlaních, pohled směřuje ven, a přece je zcela jinde, prosvětlený teplými okry a červeněmi, které vzplanou proti hluboké fialové a modré tmě. Pavel Filin buduje rysy z volných, rozhodných tahů malířskou špachtlí, okraje nechává mizet do stínu, zatímco nad čelem se vznáší malá koruna ze žluté a červené.