Z bouře tmavě červených a šedých tahů se vynořuje bledá tvář, jejíž rozevřené oči upírají pohled na diváka, zatímco po tvářích jí jako slzy stékají tenké zlaté pramínky. Pavel Filin buduje pleť v chladných modrých a zelených tónech proti ohnivému, téměř roztavenému pozadí a hutná, gestická malba dodává portrétu skutečnou emocionální váhu. U hrdla se vznáší malý červený křížek, který prohlubuje pocit zármutku.