Zamyšlená mladá žena si opírá bradu o dlaň, zatímco jí z prstů visí starý železný klíč, jehož význam zůstává ponechán na divákovi. Pavel Filin buduje postavu volným, jistým rukopisem a staví teplé tóny pleti proti třpytivé směsi modré, šedé a bílé v nabíraném kostýmu a mlžném pozadí.