Stojící ženský akt odvrací pohled stranou, jednu paži zvednutou nad svou plavou hlavou, zatímco volné žluté roucho jí sklouzává z ramen. Pavel Filin buduje postavu hutným, sebejistým rukopisem, teplá zlatá látka září proti chladné šedé a hlubokému modročernému pozadí.