Z temného pozadí se vynořuje volná kytice, jejíž žluté květy září uprostřed proti hlubším tónům modré, fialové a karmínové. Pavel Filin zde nanáší barvu hustě a buduje okvětní lístky z přerušovaných, vrstvených tahů, které zachycují světlo a nechávají květiny napůl rozplynuté v atmosféře.