Nahá postava sedí schoulená do sebe, hlavu skloněnou k předpaženým rukám, teplá jantarová a zlatá barva pokožky září proti hlubokému, zádumčivému modrofialovému pozadí. Pavel Filin buduje tělo hutnými, gestickými tahy a nechává pruhy oranžového ohně proplouvat pravým horním rohem jako poslední světlo hasnoucí hvězdy.